Filmy, které mě oslovily | 3

neděle, března 12, 2017 Anna Velát 0 Comments


Po nějaké době tu mám opět několik filmů, o které bych se s vámi chtěla podělit. Každý z nich je jedinečný a bavil mě, něčím obohatil či svým způsobem inspiroval. 
Třeba nějaký z nich zapůsobí i na vás.

I dva jsou rodina

Jako první jsem vybrala film, na kterém jsem nedávno byla v kině a byla jsem velice mile potěšena. Hlavní roli v něm totiž hraje můj oblíbený herec, (který hrál i v Intouchables, o kterém jsem již psala v předešlém článku o filmech). 
Děj se zprvu odehrává na pobřeží Francouzské riviéry, kde žije muž, který si neustále užívá života, chodí na večírky, žije noční život. Avšak jednoho dne za ním přijíždí dívka a nechává mu své dítě, dítě, které se narodilo kvůli malému úletou obou dvou. A tak tento muž i s dítětem odjíždí do Londýna, kde chce matku najít, avšak ji nenachází a dítě si ponechá. Nachází si práci kaskadéra a stará se o svou dcerku. Zjišťuje však, že je dcerka velice vážně nemocná a proto se společně s ní snaží žít život tak, jakoby dnešek byl posledním dnem. Do života dívky se náhle vrací matka, která svému exmilenci obrací život, celý jej komplikuje, jelikož netuší, že holčička má rakovinu. Její tatínek se snaží ze všech sil holčičce vytvářet nezapomenutelné zážitky. Avšak nakonec holčička ve věku devíti let umírá.
Děj tohoto filmu je poněkud smutný, avšak mně se líbí, že nekončí jako zcela klasický americký "happy-end", i tohle totiž může být realita, smrt. Né vždy je všechno růžové. Ve filmu jsou také překrásné záběry samotného moře a velice zajímavé myšlenky, například mě zaujala věta: "Můj otec mne naučil čelit strachu, má dcera životu..". Po smíchu vždy přijde pláč a po životě smrt.

_______

12 let v řetězech

12 let v řetězech je velice emotivní, smutný a bohužel dost tvrdý film ukazující krutou realitu tehdejší doby. Byl natočen podle reálného příběhu, který se odehrál v roce 1841, v Severní Americe, v období silného rasizmu.
Film vypráví o muži, který je z obyčejné rodiny, je houslistou v New Yorku, má ženu a děti. Jednoho dne je pozván hrát u dvou mužů, kteří ho opijí a v noci ho bez jeho vědomí svážou a unesou. Je prodán do otroctví na jih Ameriky do státu Louisiana, kde pracuje celých 12 let, do doby, než byl vysvobozen.
Během filmu lze vidět neskutečnou krutost vúči lidem jiné pleti, tedy černým, se kterými se ani nezacházelo jako s lidmi. Ukazuje se smutná realita života, kterou si tolik z těchto nevinných lidí muselo protrpět. Tento film je velice silný a mě osobně dostal. Ještě dlouho poté, co jsem jej viděla jsem o něm úsilovně přemýšlela. Přemýšlela jsem o tom, jak složité to muselo být a jak nespravedlivé to pro ně bylo. A to vše jenom kvůli své rase. Já osobně nikdy nepochopím, jak může někdo někoho odsuzovat, být zlý na druhého jen proto, že se narodil jiné barvy pleti. 
Po všem shazování, mlácení, mučení a prožití noční můry však končí příběh šťastně. Je vysvobozen a vrací se ke své rodině, avšak už nikdy nebude takovým, jaký byl předtím, navždy ho to poznamená. 
V reálném životě se tento muž jmenoval Solomon Northup. Psal o svém zajetí deník a tak se jeho příběh uchoval dodnes. Myslím si, že takový příběh rozhodně stojí za pozornost okolního světa a je důležité lidem připomínat, že to nebylo zas tak dávno, co černí přestali jezdit oddělenými autobusy a chodit do rozdílných škol, podniků.. 
_______

Bez dcerky neodejdu

Jako další jsem opět zvolila film, který byl také natočen dle reálného příběhu. Vypráví o Americké ženě, která se vdá za Íránce. Žijí společně v USA, mají malou čtyřletou dcerku. Jednoho dne rozhoduje manžel za celou rodinu, že pojedou do jeho rodné země do Íránu, navštívit svoji rodinu, kteoru neviděl přes 10 let. Jeho manželka s ním zprvu nesouhlasí,  avšak později s ním souhlasí a všichni společně odjíždí.
V Íránu se však náhle všechno mění. Manžel, který byl kdysi klidný a vyrovnaný muž se stává velice zlým, vyhrožuje své ženě, že odteď budou žít v Íránu, protože si to tak přeje jeho rodina a vyžaduje to tradice. Avšak pro ženu i jejich dcerku je to doslova šok, celý jejich život se odehrává v Americe, zatímco Írán je pro ně uplně jiný svět. Muž jí ani dceru nechce nikam pouštět, všude na ně dohlíží rodina nebo samotný manžel. Žena plánuje společný útěk s dcerou. Dlouho plánuje, nachází lidi, kteří ji pomůžou a nakonec utíká pryč. Cesta je velice komplikovaná, běhání přes hranice, hlídaná území, střet s Kurdy. To vše si matka s dcerou musí projít za svobodou svých životů. Příběh však končí dobře, obě se vrátí zpátky do Ameriky a život se vrací do pořádku.
Matka i dcerka se poté staly zabývat problematikou žen, které jsou odváženy a vězněny v Islámských zemích svými manžely. Bojují za jejich práva.
Osobně mě v tomto filmu velice zaujala odhodlanost matky. To, jak i přes veškerý strach a překážky dokázala sebe i svou dceru zachránit, vrátit se zpátky. Já osobně nic proti Islámu a Islámským zemím nemám, naopak. Velice je respektuji a vážím si jich. Avšak si myslím, že mnohokrát v takových rodinách vznikají konflikty právě kvůli rozdílnosti tradic. Zatímco USA je dosti svobodná, například (tehdejší) Írán je spíše založený na tradici a v podobných zemích má hlavní slovo muž a jejich víra.
_______

Nickyho rodina

A jako poslední film jsem vybrala dojemný film natočený na motivy druhé světové války a to o pánovi jménem Nicholas Winton. Nicholas Winton byl neobyčejný muž, makléř a sociální pracovník, který v roce 1939 zachránil přes 600 židovských dětí z tehdy okupovaného Československa před transportem do koncentračních táborů. Zajistil jim totiž vlak do Spojeného Království. 
Dlouhou dobu o jeho činu nikdo nevěděl, dokonce ani jeho manželka. Za svůj odvážný čin o něm bylo natočeno několik dokumentů, filmů a obdržel několik řádů. Na Hlavním nádraží má dokonce svůj památník. 
Tímto příběhem jsem byla dojata a šťastná, jak úžasní lidé mezi námi existují. Člověk, který mohl pouze žít a starat se o vlastní život vynaložil síly, aby zachránil stovky. U mě má tento pán nesmírný obdiv a čest.
Jeho nádherný citát:  ,,Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl."



__

A to by bylo vše z mého dnešního článku o filmech. Doufám, že jsem někoho z vás inspirovala k podívání se na nějaký z těchto jedinečných filmů. 

Mějte krásný den!

0 komentářů: